Requiem for a dream

08. 08. 2022 | Nezařazené

Toto je nejpodivuhodnější historka mé klavírní kariéry.

Stalo se to před mnoha a mnoha lety. V době, kdy jsem se teprve začínala osamostatňovat. Byla jsem tenkrát na volné noze sotva několik měsíců. Neměla jsem ani vlastní webovky. První žáky jsem získávala zejména z různých online výukových serverů.

A z jednoho takového serveru mi přišel emailem požadavek na výuku klavíru pro 13letou slečnu. Měla jsem radost a hned jsem kontaktovala pána, který požadavek zadával – byl to tatínek této slečny. Říkejme jí třeba Ester.

S tatínkem  jsme mluvili po telefonu. A já z něj měla velmi podivný pocit. Byl neklidný a naléhavý a velmi pánovitý. Oznámil mi, že klavír bude probíhat u jeho bývalé ženy. A sice 3 hodiny denně každý den v týdnu. Kromě víkendu.

Měla bych z toho mít radost, ale spíše mě to vyděsilo. Zeptala jsem se, jestli pomýšlejí na profesionální dráhu; prý ne. Prý jen chce, aby dcerka smysluplně trávila volný čas. Nikdy dříve na klavír nehrála, ani neprojevila žádný zájem; tatínek tak prostě rozhodl.

Bylo mi to celé proti srsti. Tak moc, že jsem se mu to snažila vymluvit. Přestože jsem vcelku nutně potřebovala nové žáky. Tvrdila jsem mu, že by bylo lépe začít pozvolněji. Dát zkušební hodinu a pak to probrat i s dcerkou.

Vůbec mě neposlouchal a druhý den mi poslal na účet 10 000,- Kč. Učila jsem tenkrát za 200,- Kč/60 minut. Tento pán  mi napsal, že je to málo; on že mi bude platit 400,-Kč.

Musím přiznat, že tato motivace na mě zafungovala. Začala jsem si říkat, ale proč by ne, zkusíme to a uvidíme.

Na první hodině klavíru jsem se seznámila s maminkou té holčiny. Byla milá, prostě starostlivá matka; ale úplně nadšená ze mě nebyla. Řekla mi, že její bývalý manžel koupil velké drahé piano, aniž by se kohokoliv zeptal. Nechal  jim ho domů přivézt na Vánoce; museli kvůli tomu vystěhovat nábytek z pokoje. Načež jim oznámil, že k nim budu ještě k tomu docházet já. A to každý den na několik hodin.

Naprosto jsem chápala její rozmrzelost. Hudba je sice krásná věc a takový drahý dar je velkorysé gesto; na druhé straně není příjemné, když váš bývalý manžel rozhodne bez konzultace s vámi i s dcerkou, co je pro vaši ratolest dobré. A k tomu pošle cizí osobu, aby ve vašem bytě trávila tolik hodin a stala se téměř součástí vaší domácnosti.  Cítila jsem se hloupě, opravdu jsem nevěděla, že byla ta milá paní prostě postavena před hotovou věc.

Nicméně.

Nakonec to dopadlo výborně. Alespoň se tak zpočátku zdálo. Ester jsem si oblíbila od první minuty. A skutečně jsme zvládaly pracovat ty 3 hodiny denně. Ester se ukázala být  mírná, ale houževnatá, disciplinovaná, pracovitá. A talentovaná. Klavír ji bavil. Zejména si oblíbila hudbu z filmu Requiem for a dream. Nacvičovaly jsme spolu snazší verzi hlavního hudebního tématu z tohoto filmu.

Mělo to být překvapení pro tatínka k narozeninám.

Tak to se opravdu povedlo. Oslava tatínkových narozenin se konala v restauraci, kde bylo i piano. A Ester si k němu odvážně sedla a vystřihla Requiem for a dream před všemi hosty téměř bez jediné chybičky. A byla šťastná.

Druhý den mi opět zavolal tatínek Ester.

Mluvil zase tak podivně; jako by byl opilý. Zdálo se mi, že dokonce pláče. Stále opakoval, že mi moc děkuje, a ať se postarám o jeho dcerku. Vím, že jsem si říkala: panebože. Má moc hodnou bývalou ženu; má prý i fajn novou manželku. Proč já bych se měla starat o jeho dcerku?  Ten člověk je prostě blázen. A pak jsem udělala věc, kterou si nepřestanu vyčítat.  Vymluvila jsem se na něco, chladně se rozloučila a zavěsila.  – Je mi to stále líto, pane Jiří.

A za týden zase telefonát.

Tentokrát mi volala maminka Ester. Plakala.                                                                           

Sotva ze sebe dostala slova: “Jiří je mrtev.”

Tatínek Ester nečekaně zemřel. Dostal infarkt během surfování někde u Austrálie. Infarkt prý by přežil, ale nežli ho vytáhli z vody, utopil se.

Ester se zhroutila.

Nikoho nechtěla vidět.

Přestala chodit do školy.

Jediné, co ji uklidňovalo, byl klavír.

Chodila jsem k nim každý den.

Hrály jsme to Requiem. A jiné věci. Ale hlavně to Requiem.

A celou cestu zpátky jsem vždycky probrečela.

Klavír Ester zřejmě opravdu pomohl překonat to nejtěžší období.

 

Už je to mnoho let.

Maminka Ester se vdala za Američana a všichni se odstěhovali za velkou louži.

Ester se prý úspěšně věnuje sportovní kariéře. A já na ni myslím pokaždé, když hraji se svými žáky Requiem for a dream.

A vždy si přitom vzpomenu i na tajemného velkorysého pana Jiřího.

 

Post Scriptum: Tento příběh se skutečně stal; jména a některé nedůležité detaily jsou ovšem pozměněny.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nezapomeňte příspěvky sdílet na svých oblíbených sociálních sítích

Další příspěvky:

Hold hudbě

Vytváří hudebníci něco hmatatelného? 👵 Je hudba změřitelná? 🎶 Toto mě napadlo, když včera moje studentka hrála skladbu Naval od Yanna Tiersena.https://www.youtube.com/watch?v=AKWfmAzsPZQ Kolik je v tom práce, aby vznikla takováto hudba. Za prvé musí existovat...

číst více

Tadeášův sen

JAK DLOUHO K VÁM V PRŮMĚRU VYDRŽÍ ČLOVĚK CHODIT NA PIANO? 🧐 - zeptal se mě jednou jeden pán. A já odpověděla překvapeně: Jak to myslíte, jak dlouho? Prostě přijdou a zůstanou už navždy.💓 A opravdu tak každého žáka beru. Jako by to bylo navždy. Nemám předem dané...

číst více
Zatímco vy spíte…

Zatímco vy spíte…

Zatímco vy spíte... operačním sálem hřmí Highway to Hell. Ale nebojte se. Naopak buďte rádi. Chirurgové jsou patrně šťastnější  a tudíž vás odoperují rychleji a lépe. Alespoň podle výzkumníka Cui Yanga z Heidelbergovy University. A mnohých dalších. Jen pozor na to,...

číst více

Svezte se na vlnách klavíru

Sledujte nás na sociálních sítích. Také nepravidelně rozesílám novinky e-mailem. Inspirujte se. Přidejte se mezi odběratele…

Netolerujeme spam. Z nepravidelné rozesílky se můžete kdykoliv odhlásit. S osobními údaji pracujeme dle zásad ochrany osobních údajů.